Kateřina Wagnerová: Dvakrát měř, jednou řež aneb snadno se plýtvá veřejnými financemi...
Pokud jste z Prachatic nebo blízkého okolí, jistě jste v poslední době zaznamenali dění kolem městského obchvatu, o němž se po dvaceti letech začalo mluvit v souvislosti s funkcionalistickou vilou v Nádražní ulici a možností jejího vyhlášení za kulturní památku. Údajně z tohoto důvodu se město Prachatice, jakožto majitel nemovitosti, rozhodlo vilu ponechat bez využití s cílem ji následně zbourat.
Funkcionalistická vila obchodníka Johanna Nepomuka Krale, která se nachází mezi autobusovým a vlakovým nádražím v Prachaticích, byla navržena vídeňským architektem s židovskými kořeny Fritzem Reichlem a vystavěna v letech 1931-1932.
Ještě v nedávné minulosti sloužila nejmenším občanům jako mateřská školka a po ukončení její činnosti byla vila ponechána napospas svému osudu. Nejen proto podal spolek Pelyněk, z.s. v listopadu roku 2014 návrh na ministerstvo kultury na vyhlášení za nemovitou kulturní památku.
Jedná se totiž o zcela ojedinělou a architektonicky hodnotnou stavbu, která v našem regionu nemá obdoby. (Více informací naleznete na: www.zivavila.cz)
Funkcionalistická vila (stejně jako budova firmy Nářadí Růžička) však stojí v cestě plánované dopravní přeložce silnice II/141 v úseku Prachatice-Těšovice. Z tohoto důvodu se město Prachatice, jakožto majitel nemovitosti, rozhodlo vilu zbourat. Mohlo by se zdát, že jde o naprosto standardní postup. Pokud se však o celou věc začneme zajímat trochu hlouběji, zjistíme, že se výše zmíněná stavba může velmi zkomplikovat, potažmo se nemusí vůbec realizovat. Důvodů, které mohou výstavbu obchvatu zkomplikovat či úplně zablokovat je mnoho a jejich popisem by se měli zabývat odborníci na slovo vzatí.
Původní myšlenka vystavět v údolí Živného potoka zmiňovanou dopravní přeložku, pochází ze sedmdesátých let dvacátého století. Na stavbu bylo vydáno uzemní rozhodnutí v roce 1997 a od té doby leží tento projekt "v šuplíku".
V současné době je město rozděleno na dva tábory. Na ty, kteří podporují výstavbu obchvatu a na ty ostatní (ať už se jedná o ty, kteří chtějí zachránit vilu či jsou proti výstavbě dopravní přeložky). Hlavním argumentem zastánců přeložky je odlehčení provozu v ulici Vodňanská.
A právě to je důvod, proč se lídr sdružení nezávislých kandidátů Pro Prachatice, Robert Zeman obrátil na odborníky z ČVUT s žádostí o pomoc. Dne 9. října zorganizoval schůzku s panem Ing. Jiřím Hanzlem, který pracuje pro Ústav dopravních systémů při ČVUT. Pozvání na schůzku přijali také zástupce petičního výboru za výstavbu obchvatu, pan Vilém Toman a členky spolku Živá vila, Barbora Staňková, Pavla Zelenková a Kateřina Wagnerová.
Dle pana Hanzla by bylo na místě vypracovat, mimo jiné, tzv. měření aktuálních charakteristik dopravy, měření hluku ze silniční dopravy v úseku ulice Vodňanská či multikriteriální hodnocení případného variantního řešení obchvatu.
Protože dokumentace k územnímu rozhodnutí k přeložce je stará 19 let a nemáme aktuální data k dopravní situaci, výsledky měření a analýz by měly poskytnout data pro diskuzi o problému přeložky v současnosti. Díky výsledkům těchto analýz se také může ukázat, že přeložku silnice II/141 v úseku Prachatice-Těšovice nebude možné či nutné realizovat, ať už z důvodů jaké ve své úvaze uvádí Michal Šobr (odkaz na jeho úvahu naleznete zde: https://www.zivavila.cz/kralova-vila/soucasna-situace/), ale také proto, že se může najít lepší a daleko levnější řešení celé situace.
V nejbližších dnech plánuje SNK Pro Prachatice a spolek Živá vila apelovat na zastupitele města Prachatice, aby podpořili provedení výše zmíněných analýz.
Díky zprávám v médiích se celá situace interpretuje jako konflikt vila vs. přeložka. To je však neopodstatněné zjednodušování a bagatelizování, vzhledem k tomu, že město do dnešního dne neoslovilo žádné urbanisty, kteří by tvrzení, že přeložka nemůže vést jinudy než místem kde se nachází vila potvrdila či vyvrátila, a proto takové prohlášení nemá žádné odborné podklady. Co víc, v době pořízení dokumentace se kulturní hodnotou vily a nutno říci ani ekologickou hodnotou údolí Živného potoka nikdo nezabýval. Všechny tyto skutečnosti by měly vést město k pozvání týmu odborníků (urbanista, architekt, dopravní odborník, atd.), kteří by prověřili, zda je přeložka vůbec potřebná a realizovatelná.
Doufejme, že se prachatičtí zastupitelé nad celou věcí hlouběji zamyslí a podpoří tuto výzvu.